Aktuality
Na konci srpna probíhala v řeckých Aténách konference ENHR (ENHR - European Network for Housing Research), tentokrát s podtitulem "Housing for the next European social model". Za URRlab se zúčastnili Marie Horňáková a Jan Sýkora s příspěvkem "Residential mobility of young families in the Prague Metroplitan Area", a dále také Petra Špačková, která spolupracovala na příspěvku "Ethnic differences in lifecourse mobility and its impact on neighbourhood change in hig-rise housing estates of Tallinn, Estonia“.V rámci konference jsme se zúčastnili dvou velice zajímavých exkurzí. První směřovala do hustě obydlené čtvrti Kato Patisia nacházející se ve vnitřním městě a potýkající se již od 90. let se socio-etnickými proměnami. Druhá exkurze účastníky zavedla na athénské sídliště (Alexandras Avenue), které vniklo ve 30. letech pro velké množství v té době přicházejících uprchlíků. V současné době je ve velice špatném fyzickém stavu a řeší se jeho obnova a znovuvyužití.
Poslední číslo časopisu Sociální studia (2019, 16/1) je koncipováno jako monotematické a zaměřené na neviditelná a viditelná města. Jedním z článků, které v rámci tohoto čísla vyšly, je i článek Roberta Osmana (MUNI, Geonika) a Jany Jíchové. Článek se zaměřuje na význam přeneseného, prostorově nepřítomného dohledu rodičů na strach jejich dcer, které se přestěhovaly z populačně malé obce do velkého a vzdáleného univerzitního města. Prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se studentkami prvních a druhých ročníků vysokých škol je zkoumáno, jak se v průběhu období přechodu na vysokou školu proměňoval jejich pocit bezpečí a nebezpečí v novém prostředí, jak k jejich odchodu přistoupili rodiče, jak s nimi komunikují a jak na ně i nadále dohlíží. Článek je volně dostupný zde.
V červnu vyšla kniha Geografie „okrajem“: každodenní časoprostorové zkušenosti, jejíž editorkou je kromě Roberta Osmana z Masarykovy univerzity také členka našeho týmu Lucie Pospíšilová. Monografie se snaží posunout zájem o časoprostorové zkušenosti z pomyslného „okraje“ geografie do jejího „jádra“. Jejím hlavním cílem je přispět k uvažování o každé zkušenosti jako stejně důležité a poukázat na to, že dualita „jádra“ a „okraje“ neprospívá rozvoji geografického myšlení, a je tak čas ji opustit. Dočtete se tak o zkušenosti života bez dětí a partnera či partnerky, o zkušenosti nadbytečnosti prožívané nekvalifikovanými dělníky a dělnicemi, o zkušenosti pohybu bez zraku či o zkušenosti pohybu pod dohledem z pohledu studentek „prvaček“, kterou sepsali Robert Osman s Janou Jíchovou, další členkou týmu. Více informací na stránkách nakladatelství Karolinum.
V rámci předmětu Metody terénního výzkumu v SG proběhl 16.-19. 6. výjezd do zázemí Bratislavy, jehož cílem bylo zejména mapování fenoménu přeshraniční suburbanizace – rozrůstání metropolitního regionu slovenského hlavního města do Maďarska a Rakouska. Bylo zmapováno celkem 12 obcí s významnými slovenskými enklávami, z největších maďarská Rajka a rakouské Kitsee. Mimo práci v terénu se uskutečnilo také setkání s kolegy, studenty a studentkami z Katedry regionálnej geografie, ochrany a plánovania krajiny PriF UK v Bratislavě. Poslední den výjezdu byl pak věnován prohlídce prostorově nejrozsáhlejšího slovenského suburbia (Chorvátského Grobu) s místním expertem, doktorem Martinem Švedou.
