Zprávy
V červnu vyšla kniha Geografie „okrajem“: každodenní časoprostorové zkušenosti, jejíž editorkou je kromě Roberta Osmana z Masarykovy univerzity také členka našeho týmu Lucie Pospíšilová. Monografie se snaží posunout zájem o časoprostorové zkušenosti z pomyslného „okraje“ geografie do jejího „jádra“. Jejím hlavním cílem je přispět k uvažování o každé zkušenosti jako stejně důležité a poukázat na to, že dualita „jádra“ a „okraje“ neprospívá rozvoji geografického myšlení, a je tak čas ji opustit. Dočtete se tak o zkušenosti života bez dětí a partnera či partnerky, o zkušenosti nadbytečnosti prožívané nekvalifikovanými dělníky a dělnicemi, o zkušenosti pohybu bez zraku či o zkušenosti pohybu pod dohledem z pohledu studentek „prvaček“, kterou sepsali Robert Osman s Janou Jíchovou, další členkou týmu. Více informací na stránkách nakladatelství Karolinum.
V rámci předmětu Metody terénního výzkumu v SG proběhl 16.-19. 6. výjezd do zázemí Bratislavy, jehož cílem bylo zejména mapování fenoménu přeshraniční suburbanizace – rozrůstání metropolitního regionu slovenského hlavního města do Maďarska a Rakouska. Bylo zmapováno celkem 12 obcí s významnými slovenskými enklávami, z největších maďarská Rajka a rakouské Kitsee. Mimo práci v terénu se uskutečnilo také setkání s kolegy, studenty a studentkami z Katedry regionálnej geografie, ochrany a plánovania krajiny PriF UK v Bratislavě. Poslední den výjezdu byl pak věnován prohlídce prostorově nejrozsáhlejšího slovenského suburbia (Chorvátského Grobu) s místním expertem, doktorem Martinem Švedou.
Celkem dvacet tři vědkyň a vědců obdrželo prestižní ocenění Akademie věd ČR - Prémii Otto Wichterleho. Jedním z oceněných pro rok 2019 se stal i člen URRlabu Martin Šimon, a to v oblasti humanitních a společenských věd. Oceněna byl zejména jeho tematický záběr, kombinování metod prostorové analýzy za použití geografických informačních systémů s vynikajícím přehledem o sociální teorii. Moc gratulujeme!
V časopise Eurasian Geography and Economics vyšel článek zabývající se testováním kriminologických teorií v kontextu Česka. Jana Jíchová, Ivana Přidalová a Martin Ouředníček v něm aplikovali teorii sociální desorganizace a teorii rutinních aktivit na příkladu Česka a to v na období transformační a současné. Výsledky ukazují, že ani jedna z teorií nedosahuje takové opory jako v řadě zahraničních studií a poskytují tak naopak oporu pro argumenty, že nelze nekriticky přijímat teorie vzniklé v západním prostředí a jednoduše je aplikovat v odlišných kontextech. Článek, která je výstupem projektu Prostorové vzorce kriminality a percepce bezpečí v Česku, lze v plné verzi získat přes kontaktní autorku, v předfinální verzi je dostupný na stránkách projektu.
Na konci března a začátku dubna vystoupily v rámci výuky dvě zahraniční vědkyně, které přijely na pozvání týmu URRlab. Anneli Kährik, která je seniorskou výzkumnicí v oblasti urbánní geografie na University of Tartu a zaměřuje se v současnosti na post-socialistická města, rezidenční segregaci a rezidenční mobilitu, a Jasna Mariotti působící na School of Natural and Built Environment na Queens University, Belfast, jejímiž stěžejními tématy jsou urbánní historie, plánování a architektura, městská správa a maloobchod ve 20. a 21. století. Anneli i Jasna se vy svých přednáškách zaměřily na post-socialistická města. Anneli zejména na jejich sociální strukturu, vč. etnické, specificky na příkladu estonských měst a Prahy, Jasna na vývoj a význam městského plánování a jeho vlivu na charakter měst, na příkladu Prahy, Budapešti, Bukurešti a Sofie.
Na plese Přírodovědecké fakulty UK byli vyhlášeni nejlepší pedagogové a pedagožky jednotlivých sekcí za výuku v akademickém roce 2017/18 - z pohledu studentů a studentek. Za geografii ocenění získal doc. Mirek Marada (gratulujeme), ale mezi nominovanými se objevil i Adam Klsák! Gratulujeme neméně!
Od roku 2019 budou v rámci týmu URRlab řešeny dva nové projekty GAUK! Greta Kukeli se zaměří na porozumění vztahu mezi fyzickým a sociálním prostředí v českých suburbiích. Adam Klsák bude zkoumat roli cizinců v klíčových (post)transformačních procesech v českých městech. Zároveň pokračují projekty Marušky Horňákové (proces výběru nového místa bydliště obyvatel PMR) a Honzy Sýkory (diferenciace proměn vnitřního města Prahy a jejich dopady na dlouhodobé rezidenty). Všem gratulujeme a přejeme, ať projekty dobře běží!
Jedna z publikací, kterou v předloňském roce vydal kolektiv URRlab pod editorským vedením Martina Ouředníčka a Jany Jíchové, byla kniha Sociální prostředí Prahy: město na Prahu 21. století. Publikace vznikla v rámci projektu GAČR Dynamika sociálního prostředí a prostorová mobilita v metropolitních regionech České republiky, který byl řešen týmem URRlab v letech 2014-2016. Jednotlivé kapitoly pohlíží na Prahu a její zázemí z různých tematických perspektiv: z pohledu demografického stárnutí a reprodukčního chování mladých dospělých či z pohledu městské kriminality, další dvě kapitoly vychází z konceptu sociálního prostředí, jednak z pohledu transformace dělnické čtvrti vnitřního města a dále z pohledu role mezinárodní migrace na proměnu sídliště. Závěrečné tři kapitoly se zaměřují na zázemí Prahy a hodnotí lokalizaci práce, komerční suburbanizaci a koncept edge city. Ke konci roku 2018 vyšla na knihu recenze v časopise Demografie od Tomáše Kosteleckého, ředitele Sociologického ústavu ČR (pozor recenze je až za recenzí na Atlas náboženství).
Na specializovaném mapovém portálu atlas obyvatelstva bylo zveřejněno prvních šest map z plánovaných šestnácti, které se zaměří na reálné populace Prahy a Středočeského kraje. Mapy jsou výstupem projektu TAČR Reálné populace v Praze a Středočeském kraji: monitoring denní populace a populační prognóza. Vstupní tři mapy na úrovni Česka znázorňují vymezení zón suburbanizace pro rok 2016, migraci a přirozenou měnu obyvatelstva v obcích po roce 2000. Na migraci a přirozenou měnu, ale na detailnější úrovni středních Čech se soustředí další dvě mapy, poslední na stejném území představuje typologii obcí rozlišujících obce do čtyř typů: suburbánní, jádra suburbanizace a venkovské obce s populačním ziskem či stagnací/ztrátou.
Od ledna 2019 je v URRlabu řešen nový tříletý výzkumný projekt podpořený GAČR na téma Rezidenční segregace a mobilita cizinců, který se zabývá především analýzou sousedství, rezidenčních drah a sousedských efektů v Česku. Projekt je řešen ve spolupráci se SoÚ AV ČR, hlavním řešitelem je Martin Šimon, dalšími řešiteli a řešitelkami jsou v rámci URRlabu Ivana Přidalová, Adam Klsák a Martin Ouředníček. Gratulujeme!