Zprávy
Přejeme pohodové svátky i zbytek tohoto roku a zejména zdraví a spokojenost po celý nový rok!
Tým URRlab
Český rozhlas Plus přišel se zajímavým projektem "Den s vědcem", který přibližuje život špičkových vědců a vědkyň různých oborů. Zapojili se do něj např. Alžběta Krausová, právnička v oboru umělé inteligence a robotiky, Jan Pirk, kardiochirurg, Tomáš Jungwirth, odborník na spintroniku či městská geografka Petra Špačková, členka URRlabu. Krátký rozhovor představuje ukázku toho, co všechno je/může být součástí Petřina všedního dne, čím se zabývá v práci a čím ve volném čase. Petra byla zároveň jednou ze tří vědkyň oslovených Aktuálně.cz, které navázalo na šetření uspořádané Národním kontaktním centrem - gender a věda zaměřené na životní dráhy českých vědkyň a vědců. Hlavním tématem rozhovorů bylo, zda a jak ovlivnilo mateřství jejich vědecké působení. Názory a zkušenosti oslovených vědkyň si můžete přečíst zde.
Téma gentrifikace i suburbanizace patří mezi aktuální témata výzkumu i života. Dokazují to rozhovory Martina Ouředníčka na vlnách rozhlasových i internetových. Gentrifikace byla hlavním tématem rozhovoru v pořadu ArtCafé, kterého se dále účastnila sociální geografka Michaela Pixová a novinářka Magdaléna Rejžková. Mluvilo se o vývoji a proměnách městských čtvrtí, o termínu gentrifikace, o Praze i Marseille, o starousedlících i novousedlících, o jejich sociálních vztazích. O suburbanizaci Martin mluvil pro Grantovou agenturu ČR, která na svých stránkách představuje významné výsledky podpořených projektů. Jedním z nich byl právě projekt Dynamika sociálního prostředí a prostorová mobilita v metropolitních regionech České republiky, jehož byl v letech 2014-2016 Martin hlavním řešitelem. Rozhovor se zaměřil na hlavní zjištění projektu, na využívané metodické postupy a data, na uplatnění výsledků v praxi, ale i na aktuální témata, na která se zaměřuje.
Tříletý projekt Prostorové vzorce kriminality a percepce bezpečí v Česku, který byl podpořen Grantovou agenturou České republiky, se chýlí ke svému závěru. 28. listopadu proběhl závěrečný seminář, na kterém byly představeny vybrané výsledky projektu, jak v oblasti prostorových vzorců kriminality na různých měřítkových úrovních, tak výsledky v oblasti výzkumu pocitu bezpečí. Zároveň byly diskutovány možnosti navazujících výzkumů či uplatnění v praxi. Děkujeme všem zájemcům a zájemkyním za jejich účast na semináři.
Greta Kukeli zakončila svá magisterská studia v roce 2017 v oboru Urban Planning and City Management (titul Master of Science (Msc.)). Ve své diplomové práci se zaměřila na postsocialistické urbánní transformace, specificky pak na téma urban shrinkage (smršťování měst) v albánských městech. Celý název práce zní Planning for Shrinking Cities - A policy guideline for the management of the shrinking process of the Albanian cities and the preparation of the municipalities to plan for shrinking situations. Studie se zaměřuje na 54 albánských měst, přináší nejen nově vytvořenou metodologii pro měření smršťování měst s důrazem na typologii v albánském kontextu, ale i konkrétní návrhy pro vytvoření specifických politik. Po ukončení studia Greta pracovala jako urbánní plánovačka v Tiraně, přispěla k vytvoření 2 obecných místních plánů, 5 podrobných místních plánů a 1 podrobného místního plánu v národně významné oblasti.
Od začátku října 2018 se stala členkou výzkumného týmu URRlab. Pracuje na doktorském projektu Contemporary changes on the social-milieu within the post-socialist suburbs a zároveň se podílí na GAČR projektu. Její hlavní výzkumný zájem zahrnuje urbánní a regionální studia, postsocialistickou transformaci plánovacích systémů a území, urbánní politiky, zaměřuje se rovněž na kvalitu a vývoj sousedství, smršťování měst či neformální vývoj osídlení.
V závěru minulého týdne, 5. října, se v Krakově uskutečnila druhá mezinárodní konference časopisu Urban Development Issue. Podtitul East meets West - Contemporary Urban Issue Revisited odkazuje na hlavní téma a cíl konference, představení a diskuse různých pohledů na urbánní témata. Hlavními řečníky byli Loreta Lees, Nick Bailey a Philip Harrison. Konference se aktivně zúčastnili i členové a členky týmu URRlab s příspěvky zaměřujícími se na cizince, jednak na jejich suburbanizaci v rámci pražského metropolitního areálu (Petra Špačková, Adam Klsák, Martin Ouředníček) a na testování jejich prostorové asimilace v Česku (Martin Ouředníček, Ivana Přidalová).
Diskuse o volbách v pořadu Politické spektrum se zúčastnil i Martin Šimon. Pořad s podtitulem I malé politické strany řeší velké politické problémy bude dostupný přímo na ČT24 od soboty 8. září odpoledne. V pořadu se rovněž objeví ukázky z volebních map, které jsou součástí Historického atlasu obyvatelstva českých zemí, jenž vyšel v roce 2017 v nakladatelství Karolinum a na němž se podílel široký kolektiv autorů především z URRlabu.
V nakladatelství Springer právě vyšla kniha Housing Estates in Europe: Poverty, Ethnic Segregation and Policy Challenges (editoři DB Hess, T Tammaru, M van Ham), která se zaměřuje na vývoj sídlišť po roce 1990 v Evropě. Na jejím vzniku se podílelo mnoho výzkumníků a výzkumnic z různých měst Evropy, mj. z Tartu, Athén, Birminghamu, Madridu, Milánu, Helsinek, Stockholmu, a patří mezi ně i Praha, konkrétně pak Martin Ouředníček, Petra Špačková a Lucie Pospíšilová z Urrlabu. Kniha nejprve představuje dvě zásadní témata spojená se sídlišti, jednak fyzickou strukturu a design a sídlišť a dále sociální strukturu, jak demografické tak etnické změny. Následně přináší pohled na situaci v mnoha zemích či měst prostřednictvím 14 případových studií. Důraz je kladen i na souběžné události, politická opatření a reakce. Kapitola o Praze se soustředí jednak na vývoj sídlišť v druhé polovině 20. století a dále na specifika jejich sociálněprostorové diferenciace. Kniha je dostupná online.
V červnu byly publikovány hned dva texty vážící se k problematice kriminality, oba patří mezi výstupy projektu Prostorové vzorce kriminality a percepce bezpečí v Česku. Jirka Nemeškal a Jana Jíchová se v článku, který vyšel v Demografii, revue pro výzkum populačního vývoje v Česku, věnují prostorovému vzorci kriminality v Česku. Zkoumají nejen vazby mezi kriminalitou a proměnnými vázanými na území a populaci, ale pomocí Wardovy metody hierarchického shlukování se zaměřují na typologii oddělení policie podle struktury kriminality. Výsledky mimo jiné poukazují na vazbu mezi nízkou úrovní kriminality a kulturní a migrační stabilitou území (článek zde). V druhém textu Martin Šimon a Jana Jíchová navrhují, jak by bylo možné zveřejňovat data o kriminalitě v Česku, a to na úrovni ulic. Návrh řešení je založen mj. i na odlišnostech v koncentraci kriminality v případě českých a zahraničních měst. Článek, který vyšel ve sborníku z Kriminologických dnů 2018, je dostupný zde.
Časopis Sociologia Ruralis každoročně informuje o článcích, které díky své citovanosti nejvíce přispěly k impakt faktoru časopisu. Pro impakt faktor v roce 2016 byl mezi ně zařazen i článek Martina Šimona o kontraurbanizaci. Gratulujeme!
Článek se zaměřuje na výzkum procesu kontraurbanizace v postsocialistickém prostředí, konkrétně v Česku. Po diskusi podobností i rozdílů procesu kontraurbanizace v západních a postsocialistických zemích představuje typologii kontraurbanizačních migračních strategií, kde dva typy jsou motivovány životním stylem a dva ekonomicky. Více se dozvíte v článku, který lze v současnosti stáhnout online. Článek vychází z výzkumu v rámci Martinova projektu GAUK Výzkum kontraurbanizace v České republice: Migrace na venkov, životní styl a proměny rezidenčních preferencí, který řešil společně s Klárou Šustrovou.